Jak plynula léta města Hranic na Moravě

1528-radnice-k nejkrásnějším výsledkům stavebního ruchu v 16.století, kdy vyrůstaly četné měšťanské domy, patří hranická radnice s pozdně gotickým sálem, jehož klenba je nesena červenými cihlovými žebry a opíra se o masivní osmiboký pilíř s letopočtem 1528.

1615-založen hřbitov-kolem roku 1615 byl založen nový hřbitov na předměstí, který dodnes slouží jako městsky hřbitov u Hřbitovní ulice. Před rokem 1615 byl hranický hřbitov kolem farního kostela na dnešním Školním náměstí.

1784-Hranice sídlem krajského úřadu-v rámci reforem státní správy přeložil Josef 2. v roce 1784 Krajský ůřad přerovského okresu z Olomouce, kde měl své sídlo, do Hranic, které tak vlastně plnily funkci krajského města. Zůstaly jím až do roku 1849, kdy byly .ck.krajské ůřady zrašrny.

1811-první knihovna-v roce 1811 založil J.H.A.Gallaš první veřejnou knihovnu v Hranicích, kterou nazval pedagogicko-didaktrickým ústavem. Knihovna, která byla v 70.letech XX.století odborně uspořádána a zpracována PhDR. Františkem Hýdlem, ředitelem Okresního vlastivědného muzea v Přerově, se zachovala do dnešní doby. V roce 1 993 byla převedena z vlastnictví státu do mejetku Hranic a je jako fond se zvláštní péčí a ochranu součástí sbírek Městského muzea a galerie v Hranicích.

1853-vojenské školy-stavbu Cavallerie-Schule-Escadron zahájilo rakousko-uherské c.k.ministerstvo války v roce 1853. Hlavní budova byla postavena v roce 1860. Celému komplexu se pak říkalo vojenské ústavy.

1862-Beseda, Jurik-skupina Čechů zakládá 25. března 1862 občanský spolek Beseda. Pěstoval hudbu a zpěv, stává se kolébkou pěveckého sboru Jurik.

1871-reálné gymnásium-roku 1871 bylo v Hranicích otevřeno české reálné gymnásium, které však bylo za čas změněno na gymnásium německé. Vina za to se dává neuvědomělosti a špatnému postupu městského zastupitelstva. To v roce 1873 přijalo značnou státní subvenci za zrušení české části reálného gymnásia, kde se pak začalo učit pouze v němčině.

1884-železnice "Na Valachy"-v roce 1884 byla uvedena do provozu železniční trať Hranice-Valašské Meziříčí. V září 1984 a 1994 se uskutečnily oslavy výročí této události, spojené s jízdou historického vlaku.

1891-všeobecná nemocnice-hlavní budova všeobecné veřejné nemocnice v Hranicích byla postavena v roce 1891 v Teplické ulici, kde je dnes Střední odborné učiliště strojírenské. Slavnosně byla otevřena 17. září 1891 a do roku 1909 byly postaveny dva další pavilony. Městské zastupitelstvo v roce 1927 rozhodlo postavit novou nemocnici. V roce 1927 zakoupilo pozemek při výjezdu z města směrem na Bělotín. Se stavebními pracemi však bylo započato až v roce 1937.

1894-veřejná knihovna-v roce 1894 byl založen spolek "Veřejná knihovna národní , spolek pro zákládaní knihoven v Hranicích a okolí". Stanovy spolku podepsat dr. František Šromota, který se o devět let později stal starostou města. Provoz knihovny byl hrazen z členských příspěvků a dobrovolných darů.

1896-obecná škola-na tehdejší Nádražní třídě byla v roce 1896 vystavěna budova české obecné školy. V roce 1906 pak byla v sousedství postavena budova české měšťanské školy. Dnes je zde základní škola na tř.1.máje.

1902-spolek rybářů-v roce 1902 byly položeny základy organizované činnosti rybářů. Jejich spolek začínal ve vyřazeném železničním vagonu. V roce 1934 vybudoval pstruží líheň, a dodnes rybáři zajišťují výrobu násed v chovných rybnících a v chovných pstružích potocich. Kromě chovu a lovu ryb je činnost hranických rybařů zaměřena také k výchově mladých rybářů a k péči o čistotu vod. V roce 1987byla dokončena výstavba nové hospodářské a provozní budovy místní organizace.

1903-první český starosta-Národnostní poměry na Hranicku byly před 1. světovou válkou značně npjaté. Německá menšina měla za sebou střední a vojenské školy. Dlouhý národnostní zápas přinesl v roce 1903 volební vítězstvíhranických Čechů, vedených JUDR. Františkem Šromotou, který se stal prvním českým starostou města. Česká vštšina v městě značně posílila své pozice.

1939-nová nemocnice-Stavba nové nemocnice byla zahájena v roce n1937, hrubá stavba byla hotova o rok později a dokončení již spadá do prvních let nacistickéokupace. Z obavy, aby vojenská okupační správa nezabrala nemocnici pro vojenské účely, nedochází k oficiálnímu otevření. Hraniční zdravotníci se do nové nemocnice stěhují a její provoz zasahují po částech ve dnech 4. a 5. listopadu 1939. V té době je postavena jen hlavní budova, infekční pavilon a prosektura.

1973-letní koupaliště-letní koupaliště s 25m bazénem bylo otevřeno v roce 1973. Později bylo rozšířeno o další 50 m bazén.

1985-domov důchodců- v polovině roku 1985 byl dán do provozu nový Domov důchodců, tehdy s kapacitou 112 obyvatel. Později byl domov rozšířen.

1989-hotel cementář- dne 5. června 1989 byl zahajen provoz v hotelu Cementář.

1992-městská policie- městské zastupitelstvo schválilo a dnem 29. ledna 1992 vyhlásilo obecně závaznou vyhlášku o zřízení městské policie v Hranicích. Vrchním strážnikem městské policie zastupitelstvo jmenovalo Radomíra Fojtů. V pondělí 29. června 1992 se v Gotickém sále radnice uskutečnilo slavnostní vyřazení prvních osmi strážníků. V polovině roku 1994 do funkce vrchního strážníka nastoupil Martim Lebduška.

1992-vznik Sigma Hranice- k prvnímu květnu 1992 byl zrušen státní podnik Sigma Hranice a vznikla akciová společnost. Dosavadní ředitel státního podniku ing. Petr Pithart se stal předsedou správní rady. Od 1. června 1992 byl novým generálním ředitelem a.s. Sigma Hranice jmenován jng. Miroslav Přecechtěl, který do té doby byl v Sigmě ekonomickým ředitelem. V roce 1993 se změnil název firmi na KUNZ Hranice. a.s.

1994-obnovený Židovský hřbitov - Vpondělí 14. listopadu 1994 byl po čtyřech letech oprav předán veřejnosti jako pietní místo židovský hřbitov ve Zborovské ulici. Pietní slavnosti se zúčastnil vrchní zemský a pražský rabín Karol Sidon, zástupce Velvyslanectví státu izrael v Praze. Při stavební obnově byla znovu postavena brána, opravena obvodní zeď a rehabilitován vnitřní areál, zdevastovaný před listopadem v roce 1989.